Jdi na obsah Jdi na menu

KONKRÉTNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

Pokud jste právě nyní dočetli první část mé práce – pojednání teorie nadváhy, je tato kapitola určena přesně pro Vás. Je totiž možné, že máte pocit (pokud sami nadváhou trpíte), že nemáte možnost nikdy zhubnout, protože „těch zásad je příliš mnoho“ a „to nesplníte nikdy“.

 

Právě proto sem se rozhodla zařadit do práce tuto část. Prostřednictvím jí bych Vám chtěla ukázat, že s Vaší váhou lze, v relativně krátkém časovém intervalu, opravdu něco dělat.

 

K tomuto účelu jsou použity anonymní vyšetření tří dětí ve věku 10 – 14 let na přístroji InBody 230 (na obrázku 1), jehož princip fungování bych Vám ráda nejdříve stručně ujasnila.

 

Obrázek 1: Přístroj InBody (všechny obrázky pod iznačením titulků v textu naleznete v obrazové příloze)

 

Přístroje InBody patří mezi jedny z nejpřesnějších pro diagnostiku a analýzu složení těla a fungují na principu bioelektrické impedance.

 

Velice zjednodušeně: do těla je Vám vysílán proud, který na základě různé vodivosti jednotlivých částí těla (ve svalech se nachází voda – vedou proud) měří odpor (=impedanci), která je poté podle rovnic přepočítána na obsah jednotlivých složek těla.

 

Na měření nesmí osoby s kardiostimulátorem a těhotné ženy. Samotné měření trvá přibližně 30 vteřin a na přístroj vstupujete bosky.

 

 Pokud Vás podrobněji zajímá, jakým způsobem přístroje fungují, naleznete jej na stránce: www.inbody.cz, kde se nachází i přehled míst, kde je možné nechat si toto vyšetření udělat.

 

Nyní tedy k samotnému vyhodnocování výsledků konkrétních dětí. U každého z nich Vám pomocí dvou měření ukážu, jak se vyvíjela jejich hmotnost a složení těla. Jde o děti z lyžařského klubu, které byly poprvé měřeny v listopadu/prosinci 2009 (před zimní sezónou) a poté v květnu 2010 (po zimní sezóně), některé potom i o prázdninách na příměstských táborech. Jejich sportovní aktivita během těchto měsíců byla následující:

Podzim: 2x týden – soustředění na ledovci v Rakousku, běh protahování, 2x týdně tělocvična

Zima: před Vánoci – 2 dny soustředění, v lednu – závody, tělocvična zůstává

 

 Všechny tabulky a výsledky, které jsou v práci uvedené, pochází z protokolů přístroje InBody, které mi poskytla Bc. Pavla Šalplachtová. Ukázku protokolu pro děti a pro dospělé vidíte na obrázcích 2 a 3.

 

Obrázek 2: dětský protokol přístroje InBody

 

 

Dětský protokol se od toho „dospělého“ liší pouze ve formě zpracování výsledků (jednodušší, barevnější, přehlednější), a je obohacen o některé informace, které ovšem nejsou zase až tak důležité (například percentilový a růstový graf). Je tedy v podstatě jedno, který protokol bude při měření poskytnut Vám. Nevýhodou dětského protokolu také je, že je většinou v angličtině.

 

Nyní ke konkrétním částem protokolu. V první, žluté části, se nachází celkové složení těla (kolik vody, proteinů, minerálů a tělesného tuku se ve Vašem těle nachází). Pro nás je ale důležitější druhá část, označená růžově, ve které se nachází tabulka. V té je vidět, jakou máte (malou, normální či příliš velkou) tělesnou hmotnost, množství svalů a množství tuků, přičemž „normální“ hodnoty jsou označeny sluníčkem.

 

V levém spodním rohu se potom nachází údaje o vašem svalstvu a jeho rozložení. V hnědě označené části je to vyrovnanost vašeho svalstva (například jestli máte obě ruce podobně silné nebo jestli poměr svalstva vašich rukou a nohou je vyrovnaný). V levé (neoznačené) části je potom zhodnocení samotných končetin. Například vidíme, že ruce posuzovaného chlapce jsou dobře svalnaté, kdežto nohy jsou vzhledem k jeho váze slabé.

 

V pravé (oranžové) části protokolu se nachází již zmiňované grafy (růstový a percentilový). Růstový graf (vlevo) nám může sloužit ke stanovení Vaší přibližné výšky v dospělosti. Tu zjistíme tak, že „pojedeme“ po čáře, na které se nacházíte až na konec grafu (končí 18 rokem = dospělost).  Druhý, růstový graf je pouze orientační a nemusíme se jím zabývat, jelikož máme k dispozici mnohem přesnější parametry – složení těla.

 

V modré, předposlední části se nachází údaje, které nám říkají, kolik byste měli přibrat popřípadě shodit a z jaké „hmoty“, abyste se pohybovali v normálních hodnotách. Z těchto hodnot je pak vypočítána Vaše ideální váha. 

 

V poslední, (neoznačené) části se nachází informace o „hodnocení“ Vašeho těla, tedy BMI, procento tuku, „stupeň obezity“ (tzn. hodnota 100 znamená normální váhu, hodnoty nad 100 ukazují, o kolik procent z hmotnosti máte „navíc“ -  nedůležitá informace) a poslední, důležitá informace o Vašem bazálním metabolismu (minimální hodnota energie, kterou potřebujete na to, abyste udrželi základní tělesné funkce). Tyto hodnoty jsou poté přepočítány do určitého bodového hodnocení, které slouží pouze jako motivační faktor při více vyšetřeních.

 

V žlutém spodním rámečku se nacházejí hodnoty o impedanci (=naměřeném odporu při různých frekvencích).

 

To byl tedy protokol dětský, teď něco k „dospělému“ protokolu.

 

Protokol pro dospělé, či mládež se skládá z více části. Nejdůležitější z nich ovšem vidíte na obrázku 3.  Od dětského se liší jak svým provedením, tak některými informacemi: je zde například podrobněji rozpracované posouzení úrovně svalstva.

 

Stejně jako u dětského protokolu, je velmi důležitá tabulka označená růžově (nachází se zde rovněž kompozice těla a její zhodnocení). V oranžové tabulce pod ní s názvem diagnóza obezity se nachází informace o BMI, procentu tuku ve Vašem těle, poměr pasu a boků (důležitý, protože tuk v okolí pasu je nebezpečný – čím menší tím lepší) a minimální kalorická spotřeba (bazální metabolismus). U všech hodnot je v pravém sloupečku rozmezí, které určuje normu.

Obrázek 3: Dospělý protokol přístroje InBody

 

V zeleném rámečku níže se nachází údaje, které nám říkají, kolik tuku/svalů byste měli přibrat/shodit abyste se nacházeli v normě. (tyto hodnoty nemusíme v některých případech uvažovat – například hubený atlet nebude přibírat, protože by poté nemohl sportovat).

 

V Modrém rámečku v  pravé části protokolu se nachází vyhodnocení jednotlivých částí těla. Horní obrázek vyhodnocení svaloviny – množství a hodnocení. Dolní obrázek pak vyhodnocení tuků – procento tuku v jednotlivé části, hmotnost a hodnocení.

 

V dolní, žluté části je uvedeno, kolik energie spotřebujete během jednotlivých aktivit, za půl hodiny. Není zde ovšem uváženo, při jaké intenzitě sportu jsou prováděny, takže tyto údaje můžeme použít pouze na porovnání, který sport je pro nás vhodnější (v tomto případě je třeba vhodnější aerobic než badminton). Další údaj – doporučený denní příjem je také nepřesný. Není zde totiž uvážena aktivita jednotlivce během den (je rozdíl, jestli někdo například chodí do práce pěšky, pohybuje se při práci v terénu, nebo sedí v kanceláři).

 

Na druhé straně protokolu se nachází údaje, které nám ukazují změnu našeho stavu (obrázek 4), mají tedy hodnotu teprve tehdy, když podstoupíme více měření. Forma zpracování je stejná jak u dětských tak u dospělých protokolů, proto ji uvádím až na konec.

 

Obrázek 4: Zadní strana protokolu InBody

V levé, růžově označené části se nachází údaje o tělesné kompozici. Růžově je naznačeno, jak se vyvíjela hmotnost, zeleně množství tuku v těle a modře pak poměr pasu a boků, to vše v kilogramech.

 

V žluté části se nachází údaje o BMI (růžově) tuku v těle tentokrát v procentech (zeleně) a o poměru pasu a boků (modře) pro změnu také v procentech.

 

 

V zelené části se nachází údaje o svalovině. V levé části o jejím vývinu, v pravé pak posouzení stavů jednotlivých měření.

 

 

V poslední, modré části se nacházejí údaje o množství tuku, vlevo v kilogramech, vpravo v procentech. Tabulka na spodní části stránky pak posuzuje stavy tuku jednotlivých měření.

 

 

To je tedy vše k obecnému úvodu. Teď tedy k samotnému vyhodnocování. Kvůli velikosti jednotlivých protokolů Vám v samotné práci ukážu pouze některé části tabulky (například se změnou kompozice těla). Chtěla bych ještě upozornit na to, že všechny použité výsledky jsou reálné a tedy nesmyšlené.


 

Příspěvky

3.1. Případová studie č. 1

V první kapitole budeme rozebírat (analyzovat) stav osmiletého chlapce (říkejme mu například Ladislav), který trpí nadváhou. Časový interval mezi měřeními byl přibližně 5 měsíců.

 
23. 2. 2011 | | Rubrika: KONKRÉTNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

3.2. Případová studie č. 2

V druhém rozboru Vám představím pro změnu dívku, které je 12 let (říkejme jí např. Dana). Má normální váhu ale velký nedostatek svalů. Byla měřena stejně jako v předchozím případě dvakrát v časovém odstupu přibližně pěti a půl měsíců.

 
23. 2. 2011 | | Rubrika: KONKRÉTNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

3.3. Případová studie č.3

Na posledním případě 14 leté dívky (dále označovaná jako Katka), která má normální váhu, bych Vám ráda na dospělém protokolu ukázala, že ani určitý přírustek hmotnosti nemusí být katastrofální. Katka byla měřena dvakrát, stejně jako ostatní v přibližném odstupu pěti měsíců.

 
23. 2. 2011 | | Rubrika: KONKRÉTNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE