Jdi na obsah Jdi na menu

2.1. Pojem nadváha a její klasifikace

 

Pojem nadváha v obecné a zjednodušené formě může znamenat „každou vyšší než normální tělesnou hmotnost“.  V této souvislosti samozřejmě vyvstává otázka, jaká tělesná hmotnost je ještě „normální“, případně jak moc je nadváha konkrétní osoby „nenormální“. Na všechny tyto otázky nám odpoví klasifikace nadváhy, tzn. rozlišení stupňů závažnosti nadváhy.

 

K rychlému posouzení stavu tělesné hmotnosti slouží takzvané „váhové indexy“, například Brocovo kritérium, nebo populární a všude známý Body mass index.(dále již jen BMI).

 

Podle BMI (poměr váhy v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech) se za normální váhu považuje koeficient v rozmezí 20 – 25. Koeficient 25 –30 znamená nadváhu a koeficient nad 30 značí obezitu. Obezitu dále dělíme na mírnou (1. stupně) = BMI 30 – 35, střední (2. stupně) = BMI 35 – 40 a vysokou (3. stupně) = BMI nad 40.

 

Z toho plyne, že například pro dospělého muže s výškou 185 cm a tělesnou hmotností 115 kg platí, že: BMI=115/1,852 =33,6, takže dotyčný má mírnou formu obezity (=1. stupně).

 

I když jsou tyto indexy v praxi běžně používané, nejsou úplně přesné, nezohledňují totiž tělesnou kompozici (složení těla). U dětí a mládeže navíc neuvažují ani odlišný vztah hmotnosti a výšky v různých fázích vývoje (věku) a jejich použití je proto metodicky nesprávné.